Nejen chovatelé psů, jejichž čtyřnozí kamarádi za pár týdnů budou opět trpět hnisavými záněty z osin nevysoké traviny s pěkným názvem Ječmen myší (lat. Hordeum murinum), se rozčilují, jak se tento otravný plevel za poslední dva roky masivně rozmnožil v podstatě po celé Praze 12. V mnoha lokalitách se stal dominantní, či spíše jedinou rostlinou.
Jak se to jen mohlo stát, když do té doby přežíval jen na okrajích travních ploch, či v obrubnících?
Není to přírodními vlivy, jak se nám všeznalci z místní pirátské radnice snaží poslední dobou namluvit, z obavy, aby v nadcházejících podzimních volbách nedostali naprosto zaslouženě pořádný výprask.
Ječmen myší je sice travina z čeledi lipnicovitých, a proto tvrzení místních pirátů, že je to taky tráva, a je vlastně super, že se tu masivně rozšířila, by mohlo znít i logicky. Potíž nastává v tom, že se nejedná o původní druh, ale agresivní, rychle se množící plevel, zavlečený do střední Evropy ze Středomoří někdy v dobách Římské říše. Na staré Římany to piráti asi svádět nebudou, ale třeba taková změna klimatu je už dobrý „univerzální viník“.
Pomatenou Grétu sice „pohřbil“ covid, ale její místní epigonky jsou stále aktivní. Jejich téma, jestli sekat travní plochy více, či méně, nebo dokonce vůbec, se stalo už každoroční soutěžní tradicí na sociálních sítích, která nemůže mít vítěze. I když zde v našem případě jeden vítězný druh je, a to náš ječmen myší.
Je to totiž bylina jednoletá, která není schopná dlouhodobé reprodukce pokud je plocha pravidelně sečena před dozráním obilek v klasech. Do doby, kdy probíhaly pravidelné jarní seče, byl její výskyt celkem sporadický, omezený na „pár klásků“ někde v rohu a nečinil žádné větší problémy.
Zlom nastal v roce 2019, když nové pirátské vedení přišlo s inovativním přístupem k údržbě ploch veřejné zeleně. Jistě si vzpomenete na četné články v novinách, příspěvky na FB atd. o přeměně městské zeleně, z většinou na vysoko sečených travních ploch, na „kvetoucí horské louky“. Znělo to lákavě a pirátští soudruzi, věrni svému starému heslu „poručíme větru dešti“, se pustili do díla. Co na tom, že druhová skladba bylin, v průměrné nadmořské výšce 300 metrů nad mořem a zdejším břidličném podloží, bude vždy jiná než v Alpách, ale říká se, že „kde vůle, tam i cesta“.
A naši piráti si zvolili tu nejkratší. Kvetoucí horská louka měla dle nich vzniknout tak, že se přestane sekat a zároveň proběhne dosev bylin z alpských luk. Mysleli to jistě dobře, ale dopadlo to jako obvykle. Špatně! Výsledkem tohoto nesmyslného experimentu je masivní rozšíření různých plevelů, zejména právě ječmene myšího, který ve vhodných podmínkách, jaké mu zdejší prostředí skýtá, vytváří souvislé plochy, kde nic jiného nevzejde, protože vše ostatní umořil. O problémech, které jeho ostré osiny působí zvířatům, slyšel už asi úplně každý.
To se fakt pirátům povedlo. Až se budete v létě procházet mezi suchými strništi s poletujícími osinami, představujte si ty kvetoucí šťavnaté horské louky, které vám slibovala paní místostarostka, přezdívaná dle slavného Spielbergova filmu E.T. Mimozemšťan. Ona je opravdu z jiné planety, respektive kraje. Na Praze 12 rozhodně nebydlí, a tak ji nevzhledné zelené plochy v této městské části a strasti jejích obyvatel s ječmenem myším nezajímají.
Ale ona to fakt nemyslela zle….. Natrhejte imaginární kytici z kvítí z její horské louky a v zářijových volbách ji položte místním pirátům na politický hrob, který si sami vykopali.
Zlikvidovat rozbujelý plevel a obnovit místní druhovu skladbu samozřejmě jde a bude se to muset udělat. Nic levného to rozhodně nebude. Hlavně za tento experiment zaplatíme my všichni. Stejně jako nakonec zaplatíme předělání expozice betonových prefabrikátů s názvem Sofijské náměstí a nápravu dalších pirátských úletů.