Ječmen myší, nejen pro psí uši…

Nejen chovatelé psů, jejichž čtyřnozí kamarádi za pár týdnů budou opět trpět hnisavými záněty z osin nevysoké traviny s pěkným názvem Ječmen myší (lat. Hordeum murinum), se rozčilují, jak se tento otravný plevel za poslední dva roky masivně rozmnožil v podstatě po celé Praze 12. V mnoha lokalitách se stal dominantní, či spíše jedinou rostlinou.

Jak se to jen mohlo stát, když do té doby přežíval jen na okrajích travních ploch, či v obrubnících?

Není to přírodními vlivy, jak se nám všeznalci z místní pirátské radnice snaží poslední dobou namluvit, z obavy, aby v nadcházejících podzimních volbách nedostali naprosto zaslouženě pořádný výprask.

Ječmen myší je sice travina z čeledi lipnicovitých, a proto tvrzení místních pirátů, že je to taky tráva, a je vlastně super, že se tu masivně rozšířila, by mohlo znít i logicky. Potíž nastává v tom, že se nejedná o původní druh, ale agresivní, rychle se množící plevel, zavlečený do střední Evropy ze Středomoří někdy v dobách Římské říše. Na staré Římany to piráti asi svádět nebudou, ale třeba taková změna klimatu je už dobrý „univerzální viník“.

Pomatenou Grétu sice „pohřbil“ covid, ale její místní epigonky jsou stále aktivní. Jejich téma, jestli sekat travní plochy více, či méně, nebo dokonce vůbec, se stalo už každoroční soutěžní tradicí na sociálních sítích, která nemůže mít vítěze. I když zde v našem případě jeden vítězný druh je, a to náš ječmen myší.

Je to totiž bylina jednoletá, která není schopná dlouhodobé reprodukce pokud je plocha pravidelně sečena před dozráním obilek v klasech. Do doby, kdy probíhaly pravidelné jarní seče, byl její výskyt celkem sporadický, omezený na „pár klásků“ někde v rohu a nečinil žádné větší problémy.

Zdroj: Internet (facebook)

Zlom nastal v roce 2019, když nové pirátské vedení přišlo s inovativním přístupem k údržbě ploch veřejné zeleně. Jistě si vzpomenete na četné články v novinách, příspěvky na FB atd. o přeměně městské zeleně, z většinou na vysoko sečených travních ploch, na „kvetoucí horské louky“. Znělo to lákavě a pirátští soudruzi, věrni svému starému heslu „poručíme větru dešti“, se pustili do díla. Co na tom, že druhová skladba bylin, v průměrné nadmořské výšce 300 metrů nad mořem a zdejším břidličném podloží, bude vždy jiná než v Alpách, ale říká se, že „kde vůle, tam i cesta“.

A naši piráti si zvolili tu nejkratší. Kvetoucí horská louka měla dle nich vzniknout tak, že se přestane sekat a zároveň proběhne dosev bylin z alpských luk. Mysleli to jistě dobře, ale dopadlo to jako obvykle. Špatně! Výsledkem tohoto nesmyslného experimentu je masivní rozšíření různých plevelů, zejména právě ječmene myšího, který ve vhodných podmínkách, jaké mu zdejší prostředí skýtá, vytváří souvislé plochy, kde nic jiného nevzejde, protože vše ostatní umořil. O problémech, které jeho ostré osiny působí zvířatům, slyšel už asi úplně každý.

To se fakt pirátům povedlo. Až se budete v létě procházet mezi suchými strništi s poletujícími osinami, představujte si ty kvetoucí šťavnaté horské louky, které vám slibovala paní místostarostka, přezdívaná dle slavného Spielbergova filmu E.T. Mimozemšťan. Ona je opravdu z jiné planety, respektive kraje. Na Praze 12 rozhodně nebydlí, a tak ji nevzhledné zelené plochy v této městské části a strasti jejích obyvatel s ječmenem myším nezajímají.

Ale ona to fakt nemyslela zle….. Natrhejte imaginární kytici z kvítí z její horské louky a v zářijových volbách ji položte místním pirátům na politický hrob, který si sami vykopali.

Zlikvidovat rozbujelý plevel a obnovit místní druhovu skladbu samozřejmě jde a bude se to muset udělat. Nic levného to rozhodně nebude. Hlavně za tento experiment zaplatíme my všichni. Stejně jako nakonec zaplatíme předělání expozice betonových prefabrikátů s názvem Sofijské náměstí a nápravu dalších pirátských úletů.

Zelený Kamýk Smotlachova IV.

Zelený Kamýk, Praha 12, JRD

pokračování předchozího článku…

JRD po zpracování DÚR podala na stavební úřad Prahy 12 žádost o zahájení územního řízení, kterou logicky načasovala do období voleb. Tím jak si opozice přála, aby naše rada neměla pravomoc se vyjadřovat k DÚR tak v daném období nebyl nikdo kompetentní k tomu se vyjádřit a uplatnit připomínky. Že to byla účelová předvolební blbost tehdejší opozice, přiznalo po volbách nové vedení složené z dosavadní opozice, a to hned na druhém jednání nového zastupitelstva, kdy toto odebrání pravomoci zrušilo. S developery opět jedná rada.

Krátce poté pirátská radnice zahájila s JRD sérii zbytečných bitev, kdy se podávaly námitky, odvolání, další námitky a další odvolání, napadala se závazná stanoviska, prostě radní zkoušeli vše možné i nemožné, jak investorovi stavbu znechutit. Že ji nemohou zhatit, věděli noví radní moc dobře, ale takové přiznání by jim hlasy voličů nikdy nepřineslo. Staré jesle šly samozřejmě dávno k zemi a dnes tam leží suť, která bude odvezena při přípravě staveniště. Většině už asi došlo, že tam ty byty prostě stát budou, jen za úplně jiné ceny a mnohem nevýhodnějších podmínek financování jejich koupě, než to mohlo být před lety. Minimálně dvacet procent kupujících v obdobných bytových projektech bývají lidé dosud žijící v bezprostředním okolí. Tady to nebude jiné. Možná se mezi nimi najdou i tací, co v říjnu 2017 podepsali petici proti výstavbě. To je ten jejich podpis určitě zamrzí, ale co naplat.

Konečným výsledkem po třech letech tahanic a obstrukcí je tedy platné územní rozhodnutí, proti kterému se již nelze nikam odvolat. Je zde samozřejmě možnost podat žalobu ke správnímu, i obecnému soudu na zrušení územního rozhodnutí. Ale lze očekávat, že po těch letech je pravomocné ÚR tak věcně a právně „vyfutrované“, že žaloba nemá šanci na úspěch. Jejím jediným „smyslem“ by bylo prodlužování agónie.

Co by si měli všichni, kdo tu žalobu zvažují podat, uvědomit je, že škoda způsobená investorovi zpožděním, vyvolaným obstrukčním jednáním, se dá celkem snadno spočítat a následně vymáhat po těch, kteří ji způsobili. Územní řízení skončilo a pokud se někteří chtějí za zachování svého výhledu soudit, tak je to samozřejmě jejich právo. Investor má však také svá práva a dá se předpokládat, že je bude chtít následně uplatnit. Nechci nikoho strašit a od něčeho odrazovat, protože i advokáti jsou lidé, kteří potřebují platit účty, tak proč jim nedat vydělat.

Městská část by se v této záležitosti, dle mého osobního názoru, neměla už vůbec angažovat. Naopak by měla s investorem začít konečně jednat o jeho možném příspěvku do lokality. Tedy pokud k němu bude po těch letech maření a urážek vůbec ochotný. Na jedné FB skupině jsem narazil na zajímavý příspěvek od JRD ze 4. 2. 2022, kde píší:

„Ve středu 2.2.2022 jsme se setkali s vedením Vaší městské části Prahy 12, na kterém jsme je seznámili i s Vašimi podněty týkající se rozvoje služeb či aktivit v lokalitě. Jelikož je již vydané pravomocné Územní rozhodnutí, shodli jsme se, že je oboustranný zájem uzavřít Dohodu, která nám umožní realizovat některé Vaše podněty pro zpříjemnění okolí Vašeho bydliště, případně prospěje Vaší městské části. Dohodli jsme se tedy, že v horizontu cca 3 týdnů proběhne další společné setkání, kde již začneme řešit konkrétní kroky pro uzavření spolupráce na projektu“.

Říkal jsem si, že i „zabedněncům“ na radnici se už konečně rozsvítilo. Ale pak jsem při promazávání pošty otevřel zprávu „Odběr novinek – Prahy 12“, která byla též ze 4. 2. 2022. V ní jsem našel odkaz na předběžný program jednání rady konané dne 8. 2. 2022. Po otevření souboru mě zaujal bod č. 13 s názvem:

„Žaloba proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního řádu, č.j. MHMP 2039566/2021, sp.zn. S-MHMP 944822/2019/STR ze dne 22. 12. 2021 ve věci rozhodnutí o umístění stavby REZIDENCE SMOTLACHOVA – BD Zelený Kamýk, novostavba Bytového domu včetně napojení na dopravní a technickou infrastrukturu, Praha, Kamýk, Smotlachova“ na pozemcích č. parc. 873/1, 884/22, 884/23, 884/48 a 886/1 v k. ú. Kamýk“

Tak to je fakt pecka. Městská část Praha 12 chce žalovat hlavní město Prahu, ve výkonu přenesené působnosti, kvůli pravomocnému územnímu rozhodnutí. Zažil jsem už ledacos, ale toto je dobrý gól do vlastní brány.

Neserióznost jednání, kdy na středečním jednání s JRD už museli mít pirátští radní žalobu připravenou, a přesto si s nimi plácli na budoucí dohodu o příspěvku do lokality, není nic překvapivého. Kredibilita naší pirátské radnice je stejná asi jako prodejců předražených hrnců a vysavačů na předváděcích akcích pro seniory.

Nakonec to sice z programu rady vyřadili, ale tu žalobu už mají od advokáta napsanou a určitě ji postoupili dál svým lidem, kteří brojí proti BD Zelený Kamýk. Ostatně to byl asi účel od začátku a návrh na zařazení do programu rady byl jen krycím manévrem, aby se případné finanční kontrole zdůvodnilo, proč Praha 12 zaplatila sepsání žaloby, kterou nakonec použije někdo jiný. Zase si o ni dle zákona 106/1999 Sb. může JRD požádat a úřad ji musí bez zbytečných odkladů vydat. Budou aspoň předem vědět, co se na ně možná chystá. Pokud to tedy někdo z dotčených občanů vůbec podá na soud, vědom si rizika pozdější úhrady nemalých škod.

Uvidíme jaké bude další pokračování této anabáze. Třeba si o tom řekneme později na Zelený Kamýk Smotlachova V.

Zelený Kamýk Smotlachova III.

Vizualizace Zelený Kamýk, Praha 12, JRD

pokračování předchozího článku…

Na stejném zastupitelstvu přednesla tatáž paní zastupitelka i návrh na „zrušení“ usnesení rady k BD Zelený Kamýk. Tento návrh však nezískal podporu většiny opozice a nebyl proto schválen. Následoval tematický článek v Novinách Prahy 12 a poté snaha opozičních zastupitelek rozdmýchat dav, který by „těm lumpům na radnici ukázal hněv lidu“.

Na tom, že nás mohla opozice kdykoliv odvolat a jít si tam sednout místo nás, se však navzájem neshodli. Podmínkou prý bylo zamést kauzy bývalé starostky. Pro ni to bylo hodně aktuální, protože se v té době rozplétaly detaily, o nichž jsme neměli ani tušení a připravovaly se žaloby. Zbytek opozice nechtěl samozřejmě připustit, aby jí to prošlo. Nicméně v duchu slavného citátu: „Nepřítel mého nepřítele je můj přítel“ si samozřejmě nenechali společně ujít žádnou příležitost, jak před volbami posílit.

Bylo jim jasné, že samotný BD Zelený Kamýk velké emoce nevyvolá, je přeci jenom na okraji sídliště a vedle něj již tři podobné domy stojí. Pomocný důvod k vyvolání lidové bouře se jim však naskytl sám.

Kauza OC Obzor

Dne 2. 10 2017 projednala rada tisk s názvem „Stanovisko městské části Praha 12 k prodeji pozemků p. č. 873/61… vše v k. ú. Kamýk“, který se týkal žádosti odboru evidence, správy a využití majetku Magistrátu hl. m. Prahy ze dne 20.10.2016 o stanovisko městské části Praha 12 k prodeji těchto pozemků společnosti Fisolta, která vlastní OC Obzor. Dotčené městské pozemky jsou součástí uzavřeného zásobovacího dvora a v nejbližším okolí centra.

Žádost z města byla rok stará. Mezitím k ní doputovalo i kladné stanovisko Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy – IPR. Stanovisko IPRu k investičnímu záměru na místě OC Obzor si Praha 12 vyžádala obratem už v roce 2016. Nechci, aby to vyznělo pomlouvačně, ale i s projektem demolice OC Obzor a následnou bytovou výstavbou byla během svého působení v radě spojena paní Rázková, která záměr do doby svého odvolání nijak nerozporovala, naopak. Právě proto prosazovala ten náhradní dočasný supermarket v nebytových prostorách BD Zelený Kamýk, který měl být postaven dříve. Ale paní doktorka nikdy neměla problém měnit názory, stanoviska i strany podle momentální výhodnosti. Je zkrátka flexibilní.

Zrození místního hrdiny

Toto téma už bylo takové  tzv. „nosné“, které může vyvolat požadované emoce a uvést neinformovanou veřejnost do stupně varu. Dámy však potřebovaly podporu i mimo své místní politické zázemí a spřízněnou duši našly v jednom z nově příchozích obyvatel na sídlišti, vlastnící byt v „malé“ Machuldově, orientovaný k budoucímu BD Zelený Kamýk. Při jeho koupi mu někdo jaksi opomněl sdělit fakt, že na místě starých jeslí je možnost výstavby bytového domu, a že tento dům jim poté bude trochu bránit v dosavadním výhledu z balkonu a oken. Buď to makléř nevěděl, nebo prostě zamlčel.

Tento pán, původně z jednoho malého města v Moravském krasu, sehrál v dalších dějstvích „dramatu“ velkou roli. On sám je známá postava drogové scény, kde zastává důležitou funkci vedoucího „pečovatele“ o závislé konzumenty, a to zejména opiátů a metanfetaminu. Dle slov svých kolegů, dokážou drogově závislým prodloužit „život“ o mnoho let. Super! Klientů mají jen v Praze tisíce a tisíce a pro hladké fungování dodavatelsko-odběratelských vztahů a jiného byznysu, úzce spjatého s touto scénou, je jeho „sociální práce“ jistě velmi hodnotná a oceňovaná. Že se politicky profiluje jako stoupenec progresivistické levice a je podporovatelem i mentorem pirátů, kteří ho v zápise ze své schůze označují za jejich místního „opinion makera“, česky názorového vůdce, není u lidí z této scény nic výjimečného, spíše norma.

Asi není žádným překvapením, že tito lidé sami sebe pasují do rolí morálních arbitrů a rozhodují o tom, co je a co není správné. Samozřejmě z pohledu jejich světonázoru a osobních zájmů. Že si takový člověk dovoluje kádrovat jiné lidi, je tristní. Nedá se mu však upřít velká schopnost manipulace a jisté organizační schopnosti.

Vznik petice

Tento účelový triumvirát vyprodukoval petici proti BD Zelený Kamýk a demolici OC Obzor a začali sbírat podpisy. Nakonec pod petici nasbírali cca 2500 podpisů. A poté opozice svolala mimořádné zastupitelstvo.

To se konalo 6. 11. 2017 v zasedací místnosti jednoho tehdejšího detašovaného pracoviště radnice. Zastupitelstva tam probíla mnohokrát i v minulosti a vždy místnost stačila, protože na jednání běžně nikdo z veřejnosti nechodí. Nicméně tenkrát tam, pod vedením onoho drogového socialisty, s vodícími lanky na část opozice, přišlo odhadem 300 lidí. Ti se na místě samozřejmě tísnili a stáli až na venkovním schodišti. Jejich počet dost nemile překvapil i mnohé opoziční zastupitele, kteří s takovým množstvím lidí nepočítali, jinak by tam dle svých slov vůbec nepřišli. Nakonec si přítomní občané vymohli, že hlasy všech opozičních zastupitelů došlo ke zrušení usnesení o studii BD Kamýk a též ke zrušení usnesení o stanovisku k prodeji pozemků kolem OC Obzor.

Dodnes nevím, proč to mnozí slavili jako velké vítězství, když opak byl pravdou. Stanovisko ke studii ve skutečnosti nic neznamená, stejně jako nebylo pro investora nutné stanovisko místní samosprávy k úpravě poměrů využití území, a už vůbec ne souhlas s dopravním napojením na komunikaci, zejména když ji Praha 12 nemá vůbec ve správě.

Jeden dopad to však skutečně ve vazbě na projekt BD Zelený Kamýk mělo. Investor definitivně pochopil, že s místní samosprávou nemá smysl se vůbec o něčem bavit. Rada již dříve byla zastupitelstvem zbavena pravomoci k jednání a opoziční většina v zastupitelstvu mu dala jasně najevo, jaký má k projektu vztah.

Pokračování najdete v článku Zelený Kamýk Smotlachova IV.

Zelený Kamýk Smotlachova II.

Zelený Kamýk, Praha 12, JRD

Pokračování článku…

S odvoláním zástupců Změny pro Prahu 12, a to hlasy všech tehdy přítomných zastupitelů, samozřejmě vyjma samotného klubu Změny, ztratila koalice většinu v zastupitelstvu. Dlužno dodat, že v koalici se Změnou je ona většina stejně více méně „papírová“, a hlavně jsme se nechtěli spolupodílet na krytí evidentního podvodného jednání. Menšinová koalice měla sice výhodu, že vzájemnými animozitami rozštěpená opozice neměla chuť se ujmout vlády, ale zároveň byla dost omezena, protože vše se muselo tvrdě vyjednávat, mnohdy i naprosté prkotiny. Bylo potřeba se nimrat v mezilidských vztazích a letitých „křivdách“ a vyvažovat je i podle toho, kdo se s kým momentálně pohádal. I to je lokální politika.

Žádost o schválení záměru

Dne 30. 5. 2017 odeslala společnost JRD na Prahu 12 „Žádost o schválení výjimečně přípustného funkčního využití záměru „ Smotlachova ulice, Praha 12 – Kamýk“ včetně dopravního napojení“ Začnu odzadu. Proč chtěli od Prahy 12 souhlas s dopravním napojením nám sice nebylo jasné, když pozemky pod komunikací Smotlachova nebyly ve svěřené správě Prahy 12, ale mělo je přímo město, a správcem komunikace byla městská organizace TSK. Nicméně, proč se nevyjádřit, když se někdo slušně ptá.

Výjimečně přípustné funkční využití území znamenalo, že se změní poměry využití dle platného územního plánu. V tomto případě je to území všeobecně smíšené – SV, kde se v polyfunkčních stavbách kombinují funkce bydlení, obchodu, administrativy, kultury atd. Zde byl dost zvláštně v dávné minulosti pořizovatelem územního plánu stanoven poměr 60:40 pro bydlení vs. zbytek. To by v případě předpokládaných cca 10 000 metrů čtverečních hrubých podlažních ploch znamenalo 4000 metrů na nebytové prostory. V této lokalitě holý nesmysl. Dohoda s JRD byla tedy stanovena na poměru 90:10 ve prospěch bytové funkce, jakožto oficiálně „výjimečně přípustné“, nicméně v těchto případech naprosto obvyklé.

Ono i těch současných cca 1000 metrů na komerci je více než dost, ale ty s JRD domlouvala a požadovala paní Rázková s tím, že by tam byl po dobu demolice starého „Obzoru“ v ulici Papírníkova a výstavby nového centra s obchodní parterem a pěti patry bytů, umístěn dočasný náhradní supermarket.

Další nesmysl, nejen kvůli umístění na úplném okraji sídliště, ale i z důvodu zásobování, stavebních nákladů atd. Po odvolání paní Rázkové z rady jsme tento, byť snad dobře míněný, ale poměrně fantasmagorický požadavek odvolali s tím, že dočasnou náhradu za OC Obzor by si musel investor toho záměru případně řešit sám, a ne to přehodit na JRD, jak prosazovala paní Rázková. Ostatně „Obzor“ je taky zajímavý příběh, který se svezl dohromady na jedné vlně s BD Zelený Kamýk, ale o něm si povíme v jednom z dalších článků.

Stejně jako požadavek na dočasný supermarket, jsme odmítli i návrh JRD, že nové nebytové prostory stavebně upraví a provozně připraví pro potřeby mateřské školy. Městská část Praha 12 je zřizovatelem veřejných mateřských a základních škol, z nichž jedna je hned „za plotem“, ale funkčně propojit s prostory v BD Zelený Kamýk by nešlo a převzít a následně pronajímat prostory pro provoz soukromé mateřské školy nám přišlo nevhodné. Místo toho jsme chtěli, ať v těch 1000 metrech nebytových ploch jsou prostory rozčleněné k použití pro komerční služby místního charakteru, či lékařské ordinace.

Dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR)

Na základě všeho výše uvedeného, souhlasila naše tehdejší rada na svém jednání 26. 6. 2017 s předloženou studií zástavby areálu, změnou poměrů využití na 90:10 ve prospěch bytů, a nakonec i s dopravním napojením, na které nemá místní samospráva vliv. Dle ústní dohody se zástupci JRD bylo jednání o konečné podobě příspěvku investora, dnes je moderní používat archaický výraz pro výpalné „kontribuce“, odloženo na dobu projednávání dokumentace pro územní rozhodnutí – DÚR. To mělo proběhnout na přelomu let 2017/2018, ale již k tomu, bohužel, nikdy nedošlo.

Teprve nad DÚR, a v průběhu jejího projednávání, je skutečný prostor a téma o čem se bavit. Studie je laicky a zjednodušeně řečeno hrubý popis s „malůvkou“ pro základní představu co by tam mělo vzniknout. A k tomu jedinému jsme se, vyjma změn poměru využití území, tehdy vyjadřovali.

Navíc stavební záměr je v souladu s platným územní plánem i výkladem stabilizovaného území. Má souhlasná stanoviska Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy – IPR, který zastupuje hlavní město Prahu ve stavebních řízeních, dále má kladné stanovisko Odboru územního rozvoje MHMP, který je orgánem územního plánování, dle platného stavebního zákona, a všechna kladná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů, tzv. DOS.

Prostě a jednoduše řečeno není právní důvod, proč by stavba DB Zelený Kamýk nemohla být realizována. Sice místní aktivisté, s některými politiky na věčném lovu voličských hlasů v zádech, tvrdí něco jiného, ale jejich tvrzení se rozchází s realitou. Já chápu majitele a obyvatele na západ orientovaných bytů v části panelového domu v „malé“ Machuldově, že se jsou naštvaní z toho, že jim do stávajícího výhledu přibude dům, ale ve městě je bohužel úplně normální, že se rozšiřuje a dostavuje v místech, kde je to možné. Asi i největším „optimistům“ začíná docházet, že v horizontu dvaceti let proběhne na Kamýku, Libuši, Lhotce a Krči masivní bytová výstavba, proti které je BD Zelený Kamýk velmi umírněná stavba.

A zase ta Rázková…

Ale zpět do nedávné minulosti. Přes léto 2017 se opozice přeci jen začala více konsolidovat, a to pod vedením odvolané paní Rázkové, která měla objektivní potřebu vrátit se k moci a také po sobě pořádně uklidit. Její opoziční kolegové ji však trochu „vyšplouchli“, když s ní aktivně spolupracovali v blokaci menšinové koalice, ale zároveň odmítali její snahy o návrat „na piedestal“. Ostatně ani nemohli, když nám ji o pár měsíců dříve sami pomohli, s velkou slávou, kvůli důvodnému podezření z podvodu odvolat.

Téhož roku na zářijovém zastupitelstvu zazněl z pléna ze strany jedné opoziční zastupitelky, která je tak trochu názorově popletená a nechá se snadno vodit za nos, požadavek na odebrání kompetencí radě vyjadřovat se ke stavebním záměrům a jejich přesun na zastupitelstvo. Obecně se tomu říká atrahace a zákon o hlavním město Praze ji umožňuje. Že to paní nevymyslela sama bylo jasné všem, nicméně návrh s usnesením: „zastupitelstvo vztahuje na sebe podle § 94 odst. 3 pravomoc vydávat stanoviska ke studiím a dokumentaci k územnímu řízení u staveb ve stabilizovaném území a výjimečně přípustnému využití území, například k projektům ve všech lokálních sídlištních centrech, objektům kotelen atd.“ prošel o jeden hlas. Tím v té chvíli role Rady městské části jednat v pozici orgánu oprávněného s investory skončila. Jak krátkozraké bylo toto politické „vítězství“ tehdejší opozice se ukázalo po čase.

Pokračování najdete v článku – Zelený Kamýk Smotlachova III.

Zelený Kamýk Smotlachova I.

Zelený Kamýk, Praha 12, JRD

Jedním z mnoha nešťastných pražských symbolů odporu proti výstavbě nových bytových domů je i projekt BD Zelený Kamýk v ulici Smotlachova na Praze 12 od společnosti JRD. Nešťastným ne proto, že by tento projekt byl nevzhledný, či jak aktivističtí politici rádi tvrdí byl „naddimenzovaný“, ale protože některým trochu omezí výhled z oken a hlavně na něm údajně „investoři vyrejžují naprosto nemravné peníze“. Toto stále dokola tvrdí exponenti radikální levice z řad místních aktivistů a některých stávajících pirátských radních, pro které je zisk sprosté slovo. Tedy pokud není jejich. To je pak jiná.

Ale přenesme se přes ideologickou zaslepenost stoupenců různých mutací socialismu, který je sám založen na závisti, a hlavně pokrytectví, a podívejme se na celou kauzu trochu detailněji, než jen dle tradičního příběhu „zlý developer vs. lid“.

Historie

Na místě stavebního záměru bytového domu Zelený Kamýk stával od poloviny osmdesátých let objekt jeslí, které byly zdravotnickým zařízením. Nebyla to mateřská škola, jak je mnohdy záměrně či mylně uváděno. Navíc v platném územním plánu je areál veden jako SV – všeobecně smíšené, a ne jako VV – veřejné vybavení, kam by spadala školská a zdravotní zařízení.

Dále je třeba zdůraznit, že tento objekt, s navazujícím areálem, nikdy nepatřil městu Praze a po uzavření původního provozu počátkem devadesátých let, byl posléze odprodán přímo ze státního majetku během tzv. „malé privatizace“. Tu nemohla místní radnice nijak ovlivnit. Nicméně i tak mnozí, zejména ti, kteří v té době bydleli někde úplně jinde, stále pějí žalozpěvy o tom, jak předchozí vedení radnice areál „zašmelilo“. To je už takový místní kolorit.

Ve zprivatizovaném objektu, sloužícím komerčním účelům, se vystřídaly různé činnosti, a naposledy tam v pronájmu působila ryze soukromá mateřská škola Beránek. I přes tuto činnost se nejednalo o školské zařízení, a tak není relevantní tvrzení odpůrců nové stavby, že by se zánikem původního objektu, utrpěla struktura školního a předškolního vzdělávaní na Praze 12. Navíc JRD přesunulo MŠ Beránek o cca 400 metrů na východ do přízemí nového bytového domu Zelená Libuš na ulici Novodvorská.

O demolici původního objektu a výstavbě nového bytového domu, dle platného územního plánu, se mluví dobrých dvacet let. Většina lidí ze samosprávy o této zákonné možnosti a záměrech výstavby celou dobu moc dobře věděla. Nebylo to žádné tajemství, ostatně BD Zelený Kamýk od společnosti JRD není prvním záměrem, se kterým developeři přišli, ale veřejnost o tom v podstatě neměla tušení.

Při pohledu zpět si dnes uvědomuji, že ze strany radnice se měla celá záležitost možné výstavby komunikovat s obyvateli okolních domů předem mnohem dříve, než přišel nějaký investor. Všechny strany by si ušetřily nemálo emocí, vypjatých situací, nedorozumění a naschválů, které stejně nikam nevedou, ale stojí čas a tím i peníze.

Záměr výstavby

Developerská společnost JRD kontaktovala Prahu 12 se svým záměrem stavby bytového domu Zelený Kamýk v roce 2016 a její zástupci jednali s tehdejší starostkou Danielou Rázkovou. Právě ona měla až do svého neslavného odvolání z rady městské části Praha 12, z důvodu odklonění veřejných peněz z inzerce na soukromý účet, v kompetenci územní rozvoj. Jednání s developery sama aktivně vedla a nebyla vůči nim nijak antagonistická. Je tedy velmi komické, jak po svém odvolání otočila o 180 stupňů a neguje výsledky své předchozí práce, a to nejen v případě bytové výstavby na Praze 12.

Projekt BD Kamýk má po svém dokončení poskytnut nové bydlení ve 104 bytových jednotkách ve 13 nadzemních podlažích, což je stejná výška a podobný objem jakou mají tři sousední stávající bytové domy v ulici Smotlachova. Parkování bude řešeno 116 parkovacími místy ve dvou patrech podzemních garáží a 18 místy na povrchu. V přízemí bude komerční parter pro případné obchody, kanceláře, či ordinace o celkové ploše 1000 metrů čtverečních. Nový dům nebude sice žádný přízemní drobek, ale rozhodně ani žádná monstrózní obluda, jak to prezentují někteří levicoví aktivisté a politici ve svých amatérských malůvkách, kde velmi rádi opomíjejí fakt, že vedle již tři obdobné domy stojí.

Na východ stojící bytový dům v ulici Machuldova je o něco nižší a je pravda, že někteří obyvatelé bytů se západní orientací budou mít po výstavbě BD Zelený Kamýk trochu narušen stávající výhled. To se bohužel nedá řešit, protože žijeme ve městě, které se nedá jednoduše zakonzervovat ve stylu „už je vše postaveno a nic víc není potřeba, protože my už bydlíme a ostatní ať táhnou někam“. Nejvíce proti nové výstavbě paradoxně brojí ti, kteří se do Prahy přistěhovali odjinud a teď mají pocit, že jsou něco víc, když už jsou konečně ti „Pražáci“.

Převis poptávky nad nabídkou je v Praze letitým problémem, a to nejen z důvodu velkého přílivu nových obyvatel, ale i prostým zastaráváním a nedostatečnou reprodukcí stávajícího bytového fondu. Tento problém má vlastně jen dvě řešení. Prvním je podpora bytové výstavy, o které se jen mluví, zejména před volbami, ale zároveň ji nemalá část komunálních politiků, zejména z řad progresivistické levice, intenzivně brání ve snaze získat co nejvíce voličských hlasů a zajistit si tak slušné živobytí.

Druhou možností je „efektivní využití“, „spravedlivé přerozdělení“, „demokratizace vlastnictví“ a jiné možnosti, jak ubytovat maximum lidí ve stávajícím bytovém fondu, bez ohledu na vlastnická práva. Sice už je to poměrně dlouhou, ale i to jsme zažili. Ve jménu tzv. „společenského zájmu“ probíhalo stěhování majitelů domů a velkých bytů někam do krcálů, pokud ne rovnou do lágrů a z těchto velkých bytů se dělaly tzv. komunálky, kam bylo nastěhováno více rodin. Na povinné dosazovaní nájemníků, platby za „nadměrné metry“ a podobná opatření si starší generace jistě vzpomene.

Zájemcům o toto „řešení“ doporučuji přečíst si sborník „Stát a revoluce Kladivo na kapitalismus“ od V.I. Lenina. Lze levně zakoupit v antikvariátech či na trzích s různou veteší. V tomto názorově velmi hodnotném díle je v kapitole IV i část věnující se vyřešení bytové otázky, ze které si dovolím použít krátkou citaci:

„Nesporné je jedno, a to že nyní je ve velkoměstech dosti obytných budov, aby bylo racionálním využitím těchto budov okamžitě odpomoženo jakékoliv skutečné bytové nouzi. To může být přirozeně provedeno jedině vyvlastněním dnešních majitelů, případně tím, že do jejich domů budou nastěhováni dělníci bez přístřeší nebo dělníci bydlící nyní v přeplněných bytech“.

Podobných moudrých řešení je tam samozřejmě víc a vlastně není potřeba ani číst díla Vladimíra Iljiče, stačí sledovat vyjádření členů Pirátské strany, kteří z nich svá údajně originální „řešení společenských otázek“ čerpají.

Přestože všichni členové Rady městské části Praha 12 ve funkčním období 2014 až 2018 byli narozeni v socialismu a někteří ho, v tehdejší naivní víře pomáhali budovat, nikdo z nás se k tomuto společenskému zřízení v době našeho působení nehlásil a proto jsme s novou bytovou výstavbou na místě stávajícího komerčního objektu v ulici Smotlachova neměli zásadní problém.

Jak to bylo s kontribucí?

Nejvíce se řešila forma a výše tzv. „kontribucí“ což je sice archaický výraz pro výpalné, ale dnes tento termín označuje příspěvek investora do „eráru“. Bylo několik variant, na kterých se tehdejší vedení radnice nebylo schopné shodnout. Ale času bylo dost. Kontribuce se řeší až v etapě územního řízení, do které bylo ještě daleko.

Společnost JRD tehdy nabízela dva velké byty do vlastnictví města, nebo přímou platbu do rozpočtu MČ Praha 12 ve výši ceny těchto bytů, či všechny komerční nebytové prostory v parteru. Já s částí kolegů jsem se přikláněl k variantě nebytových komerčních prostor, protože tento typ majetku v portfoliu Prahy 12 chybí. Peníze v rozpočtu se rozpustí a já osobně jsem odpůrce tzv. sociálních bytů v komerční bytové výstavbě. Nikdo jiný, než nepřizpůsobiví z ubytoven dnes městské byty nedostanou a nevidím žádný důvod proč trestat slušné a poctivé lidi, kteří se vlastní pílí dopomohli k bydlení ve svém tím, že budou nuceni k soužití s asociály z přesvědčení.

Dne 7.3. 2017 byla zveřejněna pozvánka na veřejnou prezentaci BD Zelený Kamýk, která proběhla 29.3. 2017 tradičně v sále Biografu Modřany. Prezentace jsem se neúčastnil, ale od účastníků vím, že proběhla v klidné atmosféře, kde logicky žádné nadšené aplausy ze strany obyvatel sousedních domů nezazněly, ale stejně nebyl slyšet žádný halasný odpor. Z tehdejších radních se prezentace účastnila pouze paní Daniela Rázková, která si přišla veřejně postěžovat, že ji byly toho dne odebrány všechny „kompetence“ a bude brzy odvolána z rady. O své dosavadní aktivní roli v tomto projektu se již z taktických důvodů raději nezmínila.

Na jednání zastupitelstva MČ Praha 12, konaném dne 18.4.2017  proběhlo avizované odvolání paní Rázkové z rady městské části a to z důvodu její „kauzy kniha“, v níž došlo k již zmíněnému odklonu veřejných peněz z inzerce na soukromý účet a způsobené škodě ve výši tehdy odhadované na jeden milion korun. Nedlouho poté co byla „převedena“ do opozice se začaly dít věci…

Více se dozvíte v pokračování Zelený Kamýk Smotlachova II.

Pokračováním užívání této stránky souhlasíte s použitím cookies. více informací

Nastavení cookie na tomto webu je nastaveno pro "povoleno cookies", aby vám poskytlo nejlepší možné prohlížení stránek. Pokud budete nadále používat tento web bez změny nastavení cookie nebo klepnete na tlačítko "Souhlasím" souhlasíte s podmínkami použití cookie.

Zavřít